Už nedýchám...

Tam někde v dáli...
vidím světlo..
oči mě pálí...
a už mi není teplo..

Vidím světlo...
na konci tunelu..
pamatuju..
kdy moje srdce poprvé...
vzkvétlo..

Bylo to,to nejkrásnější..
ale rychle to vymizelo..
doba dávnější..
nevím,co to zkazilo...

Byla to doba...
kdy jsem milovala..
a byla jsem milována..
ale je tam „byla“...
láska hřála mě..
a přestala...

A teď?..
tu ležím..
ve sněhu a přestávám dýchat..
přestávám vnímat tu krutou realitu..
..vidím to světlo..
světlo naděje..
..jak po louce běžím..
vítr nechávám s vlasy si hrát..
blouzním..
nedýchám..