Droga..

Co se to děje? Nic necítíš.
Žádný pocit tvojí mysl neovládá.
Jen tak z rozmaru, to světlo rozsvítíš.
To světlo, které Tě už delší dobu poznává.

Proč tomu říkáš světlo?
Je to jenom temná tma.
V jednu chvíli Ti sice všechno zbledlo,
ale ty víš, že je to jenom pouhá hra.

Hra, v které vyhraje jen jeden.
Boj to bude dlouhý a ty to víš.
Dnes je možná prosinec, ale zítra bude leden,
nic si teď neuvědomuješ, ale až na dně to pocítíš.

Hra, která bude dlouhá, a možná poslední.
Záleží jen na Tobě, jak dlouho to potrvá.
Rozhodni se ty, kdo z vás to ukončí.
To ona bude ta, která Tebe celou roztrhá.

Nejprve všechno krásné je,
ty myslíš si, že pod kontrolou to máš.
Je to, ale těžké, když vášeň s Tebou lomcuje.
Pak stane se s Tebe jen o život bojující hráč.

Ty však nevíš, jestli konec chceš.
Jsou tu ty krásné chvíle, pocit bezvětří.
Ale probuď se, zapomínáš na ten konec přec.
Konec, kdy tvé oči už nikoho víckrát nespatří.

Zavíráš oči, chce se Ti spát.
To je ten pocit, pro který chtěl si žít?
Už nemůžeš a nemáš sílu dál hrát.
Tělo je studené v něm krvavý vpich a ty už nikdy víckrát nebudeš snít.

To ona Tě zabila, ta hnusná mrcha.
Teď tahá Tě přes všechny hroby.
Cítíš jak pomalu život z Tebe prchá.
A přitom víš, že už víckrát nedotkneš se drogy.