Feat my last writeln

Z města plného života a ruchu jsem se z ničeho nic toulal po poušti.
A pátral jsem po trpké pravdě svého života.
Poslouchal jsem sbor všech svatých, kteří mi šeptali do uší nádhernou melodii.
Měl jsem pocit, že můj život už nikdy nebude stejný.
Obrátil jsem tvář k pustému slunci a jeho svitu jsem uviděl tebe.

A vím, že tu bolest cítíš jako já.
A stále vidím před očima padající listí, jako slza představující lásku, rodí se v oku a padá k srdci.
A cítím trhliny v našich životech, jako jsou trhliny v zemi.
Teď čekají a v klidu spí.

Pověz mi, že můžeme začít déšť.
Pověz mi, že všechno můžeme sami změnit vůlí.
Pověz mi, že můžeme najít něco, co smyje všechny ty slzy.
Pověz mi, že teď vše bude lepší.
Pověz mi, že se nezastaví čas.
Pověz mi, že tady budeš stále.

Jen na vteřinu mi probleskne podoba jiného života a vysněných světů.
Vidím osoby, které se usmívají a v tom pohybu na mě kývnou.
A tom momentě je vše pryč a je zde další den.
To jediné, co zůstalo po snu.
Všechny ty jizvy se znovu otvírají.
A když se rozhlédneš kolem sebe v dnešním světě, co vidíš?
Myslíš, že lidé jsou bez chyb, protože se z minulých poučili?
Ne když se díváš skutečným zrakem na každý roh.
Venku v ulicích, kde lidé scházejí a rozcházejí.
Tam, kde každý někoho hledá. Když najde, slza spadne od oka k srdci pro tu osobu.
Jedno vím jistě, pro tebe mám jen jednu slzu, tu, co spadla k srdci. Slz je sice dost, ale srdce je jen jedno. Proto šetřit slzami a šetřit srdce. Pokud však nějaká spadne, všechny padají pro tebe.