Záblesky vzpomínek

Slova jako kapky rosy
po duši mi stékají
v hlavě výbuch myšlenek
prázdné nádoby
přišel čas emocí a vnímání
plačte, plačte!
Slza smývá smuténky lásek
půlnoční, polední
kdy se zas rozední
čekání, slovo naděje
mnozí neznají své jméno
do tichosti ponořeno
nesvoboda osvobozuje
není nic než soudržnost
mnozí prosí tak už dost!
Vítr v spáncích duje
mám štěstí, papír a tužka
věrný druh a družka
nezbývá nic než sraženina tlaku
ptám se vás drze, bez rozpaků
na dně bezedné propasti
chci vás jitra osiřelá
světlem slunce prosvítit
žloutek, bílek a skořápka
propojeny do jednoty
ptáčci na linkách notové osnovy
žluto-zeleně zpívají
ať lidská srdce roztají
jablíčka a čtyři svíce
vosk a jasný plamínek
ponořen do vzpomínek