Noc s Mefistofelem

Noc s Mefistofelem

Skryje se v hedvábí
okenních závěsů,
slovy mne přivábí;
chladem se zatřesu.

Vítr zaskučí,
lampa zabliká;
už mne má v područí,
ve lžích mne zamyká.

/Mefistofeles../

Na zdi mihne se stín
mých skutků dávných;
se soumrakem padl i splín
a ozval se mrazivý smích.

Hrudník mi obmyká
osidly ďábelskými,
mysl mi zaříká
formulemi čarovnými.

Není vše ztraceno?
Že mít vše je klíč?
Má duše barvená načerno
zmizí a bude pryč..?

/jen nakrátko…/

..stejně jako Mefistofelova návštěva...