"Někde" jsem "něco" zahlíd....
Ty šumící kostky taky pamatuju. Jmenovaly se TIKY a šlo s nimi dělat úžasné lumpárny. Zapřičinily nejednu důtku či sníženou známku z chování.
25.09.2005 11:33:00 | Mourek
náhodou, ty řádky ze mne psala
čistota a upřímnost sama! ;o)
kdo tě zná, tak ví, co má ta dáma
poschovávané za bublinkama :o)))
23.09.2005 13:25:00 | Cecilka
Jujky, já se na tu tvou reakci tolik těšila!
Udělala jsi mi velkou radost, má milá :o))
23.09.2005 13:19:00 | Cecilka
No, mě ti to přivedlo k přirovní tebe k tomu pravému, poctivému šumáku o který sis odřela jazyk, ale stejně si myslím, že si ho nemůžeš pamatovat..víš, takové ty dvě kostičky...fakt si je pamatuješ...a potom taky v jedné říkance mám přirovnání jak vzniká báseň..jako když šumák napění v dětské dlaní...a nebo jinak..prostě mám šuměnku ráda...zdlouhavé vysvětlení něčeho, co vlastně ani vysvětlit nejde...viď..tak zase v PO...
23.09.2005 13:09:00 | Hančí
...svou jiskrou vás omámí,
i vzhled je k pokochání,
chuť, ta zase pro pány,
zvládá i červenání,
dobře vám s ní, jí s vámi,
nehrozí vyprchání...
(prostě šampus je limonádička :o)))
23.09.2005 13:03:00 | Cecilka