V zajetí noci
V zajetí noci
Bojím se půlnoci
děsí mne její chlad
paže má ledové
vím, že bych měla spát,
spočinout v horečkách
na měkkých polštářích
smáčím je potem
a slzami na tvářích ...
Víčka mám zavřená
duši svou dokořán
potem jsem zbrocená
mlčky řvu do všech stran ...
Sen na mě doráží
plíživě, potají
skleněnou vitráží
střepiny bodají ...
Vyrvaná z bezpečí
všedního života
pažemi černými
hrdlo mi omotá
utkvělá představa
u lůžka stojící
tajemná postava
ruce dvě dusící ...
Bojuji se svým snem,
bráním se v noční tmě,
srdce mé mlčky řve
zachraň mě, ZACHRAŇ MĚ !
děsí mne její chlad
paže má ledové
vím, že bych měla spát,
spočinout v horečkách
na měkkých polštářích
smáčím je potem
a slzami na tvářích ...
Víčka mám zavřená
duši svou dokořán
potem jsem zbrocená
mlčky řvu do všech stran ...
Sen na mě doráží
plíživě, potají
skleněnou vitráží
střepiny bodají ...
Vyrvaná z bezpečí
všedního života
pažemi černými
hrdlo mi omotá
utkvělá představa
u lůžka stojící
tajemná postava
ruce dvě dusící ...
Bojuji se svým snem,
bráním se v noční tmě,
srdce mé mlčky řve
zachraň mě, ZACHRAŇ MĚ !
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Velmi pěkná, dramatická báseň, jakoby v horečce psaná. Nevím, zda bych vyměnil své klidné spaní za tuto inspiraci?
27.12.2008 09:49:00 | poustevník Jirka
Tahle básenka je pro mne jakýmsi výkřikem, docela bolavým... leccos jsem si uvědomila při čtení těchto řádků.
26.12.2008 12:03:00 | NikitaNikaT.