Monolog

*

Čímpak je to, nevím čím,
že když číslo vytočím,
nikdo se mi neozývá;
co jiného mi pak zbývá,
než dál držet sluchátko,

věřit, že už zakrátko
druhé v dáli rychle zvedáš,
zvědavost ti spáti nedá,
chceš mě slyšet, šeptám – kéž
monolog si vyslechneš.

v duchu brebtám, veršuji,
chci říct, že tě miluji,
cosi ale hrdlo dusí,
vyznání jít z tebe musí
a tak čekám další rok,
že uděláš první krok.

*

*