Vozka snář

Dnes tančí ve zvěrokruhu,
noc je jako bál,
tma je skryta v hloubce noci,
hlídá,
vozka snář.

Strnule civí městské budovy,
stíny už šly dávno spát,
pochmurno a ticho vkradly se,
a spolu nastolili řádu spád.

Temný bič prásknul neviděn,
a odstartoval půlnoc,
vážnou masku má,
do prázdna se lepí oči,
a kručí mu v břiše,
má z nudné chvíle hlad.

Ale již prchá kosým úvozem,
prchá stále dál,
koně hučí a kopyta prach rozmetají,
vítr vlaje a tma houstne,
vozka kočíruje smysly,
lidské sny člověku do hlavy připlétá…