O bratrovi

Třináct let být na světě sám,
pak zjistit, že ne na navždy.
No co mám povídat vám?
Začal jsem sázet štěstí sady.

Dozvěděl jsem se to o Vánocích,
byl to jeden z dárečků..
Pak jsem vzhůru byl po nocích
a myslel na maminku.

Ta byla sama v porodnici.
V bílém a dětí plném domě.
Kde dělala domovnici,
žena v bílé róbě.

Myslel jsem na dvě věci,
zda to bude kluk či holka.
Zda mi utkví v srdci,
nebo budem samá hádka.

Od každého kousek,
dělíme si mezi sebe.
Ty máš a mě a jsi prcek,
já jsem velkej a mám tebe.