Malá víla z vanilky

Ukryla mě do chvilky,
malá víla z vanilky,
navždy mě již okouzlila,
její tvář sněhobílá,
křídla jako z perleti,
zazáří, když přiletí.

Přízrakem jen pro snílky,
je malá víla z vanilky,
ve vlasech se jí třpytí rosa,
usmívá se, a je bosa,
utápí mě hladina,
v jejích očích nevinná.

Barevná jako pastelky,
je malá víla z vanilky,
rty a líčka růžová,
navždy už si uchová,
skrytá je ve světě svém,
kde sníh voní kokosem.

Kamarádkou pro včelky,
je malá víla z vanilky,
svět tam mají mandlový,
šťastní žijí, bláhoví,
kde nádhera prýští,
zpod ledových tříští.

Děti do své postýlky,
ukládá malá víla z vanilky,
dospělým zůstává utajena,
píseň zní jako mořská pěna,
dávno mě už opustila,
ta malá vanilková víla.