Nový rok

Den se natáhl o minutku.
Povzbuzený mozek
si vychutnává náhlou změnu.
Modré nebe bez mráčků
se odráží od bílého sněhu.
Teploměr hluboko klesá pod nulu.
Poštipuje tváře, okusuje rtíky,
pálí prsty ostrým mrazem.
Přesto jsem spokojená.

Je nový rok, den poskočil
o slepičí krok
a kousek po kousku
nám temnotu ubírá.

Co nám asi přinese?
Budou to zkoušky,trápení
nebo prosté žití,
kdy málo stačí k tomu
abychom byli duchem sytí?

Ať je to tak či onak,
těším se na tu změnu.
Chci chodit ve větru,
mít slunce nad hlavou,
měsíční svit s hvězdnou oblohou.

Chci být tím snílkem,
co v kapse má vždy korunu,
tím oslíčkem otřes se,
ubrouskem, co stoleček prostře se.
Chci toho mnohem víc
a snad proto nemám skoro nic.

Mám jen pár básniček,
rodinu a dobré přátele.
Zbytek se prokousám...
Tak držte mně pěsti,
ať v tomto roce
bdí nade mnou štěstí.