Ženy musí být silné
Ženy musí být silné
Anotace: ...
chvílemi myslím, že ti facku vlepím,
ale ty jasně dáváš najevo,
že jsi tvrdší než to železo.
Zvedám se, ale dlouho to netrvá,
ty ruku vztáhneš, já jen vrávorám.
Ležím na zemi v tu chvíli,
tvůj hlas řvoucí slyším někde v míli.
Šeptám slovo prosím, ale ty neslyšíš,
nadáváš, hrozné rány z pusy vypouštíš.
Tvá silná pěst surově drží mou ruku
a cloumá se mnou v tichém úzkostlivém sykotu.
Chci volat o pomoc, v okolí však nikdo není,
tak mlčím a poslouchám, jestli jiní poslouchají.
Už příliš jsou poslední rány a slova,
ty zarazíš se, škemráš o odpuštění zase znova.
Já říkám ne, už se to opakovat nebude,
nenechám se zničit, běžím tam, kde budu bez tebe…
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
no dejme tomu... na mě to působí jaksi.. že je to taková sinusoida. téma... je takové víceméně běžné,mám pocit, třeba se pletu. jako situace dobrý... myslím ale, že dobře se povedlo právě to poslední dvojverší... to jaksi jakoby symbolicky na závěr příjemně plyne... jinak v tom pořád cítím trochu křeč... ale neříkala bych ti nic, kdyby mě nenapadlo, že se to může příznivě vyvíjet... prostě myslím, že názor je taky důležitý. člověk bez nějaké podnětu nemůže postupovat vpřed. ne že bych si věřila natolik, že ten podnět budu já, proboha:D ale snad víš jak to myslím. vždycky nejdřív vyjedu, že je něco strašné a potom teprv přemýšlím - že to třeba je unáhlené. že přece nejde jen tak poslat do¨kopru báseŃ - když za nějaký čas z tebe může být velmi dobrá básnířka.) pak bych si řekla, že jsem tě podcenila. jenže - co je dobré? co je špatné? to nelze objektivně posoudit... i když se o to mnoho lidí včetně mě snaží.. a tak si asi buď jistá, že když se to nelíbí jednomu, určitě se to bude líbit někomu jinému. prostě závěrem. nechci být bezcitně kritizující.)) když sama nejsem žádný génius, víme.)
24.01.2009 14:26:00 | Já Esther Ruth