Potoky slz (snad)

Kdo jíst mi dá,
když chrastí mi v kapse jen pár mincí?
Tvůj úsměv, zasytí mne snad?

Kdo spát mi dá,
když noci bezesné jsou?
Tvůj hlas, uspí mne snad?

Kdo pomoc mi dá,
když rány příliš čerstvé jsou?
Tvé ruce,uzdraví mne snad?

Kdo cestě mé cíl dá,
když nevím kudy a kam životem jít?
Tvé nohy, určí směr snad?

Kdo klid mému pláči dá,
když potoky slz vlhčí mé tváře?
Tvé oči, sejmou tu bolest snad?

Kdo hrdost mi dá,
když jen otupělost zbyla ve mně?
Tvá mysl, pozvedne tu mou snad?

Kdo odvahu mi dá,
když žít dál zdá se býti těžké?
Tvá statečnost, podělí se snad?

Kdo nevinnosti zpět mi dá,
když tivot cítím napůl dožitý?
Tvá sladkost, osladí mne snad?

Kdo srdcebol pryč mi dá,
když tisíce nožů v hrudi mám?
Tvá něha, vyrve ostří snad?

Kdo úsměv v tvář mi dá?
Kdo duši mou vezme domů?
Kdo zahřeje mi srdce?
Kdo dá mi důvod žít?

Tvá láska?

Snad.