přemýšlím, jestli když se zadíváš do té samé tváře tak jako před dvaatřiceti lety, jestli si i dnes říkáš, že je to pořád bezvadná ženská.
nebo jestli tě obtěžuje stejně jako ta pomerančová limonáda co chutná tak lacině...
takže kde máme tu poezii? nejspíš v tom přirovnání se subjektu k éčkové limonádě. že by trefné?:)
05.01.2009 08:52:00 | melancholik