Krasohled
Vyťukávám ošlapanými podpatky
poztracených střevíčků
z čokolády
do sněhu
zářivé otisky ženskosti
bezejmenná
klamu vteřiny vyměřeného času
dnes smrt neexistuje
nečíhá
uvězněná v prostoru
zakázaných myšlenek
rozpřánu ruce
a zhýčkám tmu
až do bezvědomí
tleskající naděje
bolest mě minula
zavinutá do širokých rukávů
tvých lichotek
vyprávěných po větru
Přečteno 335x
Tipy 31
Poslední tipující: Vladimír P., stmivani.na.lepsi.casy, maena, Jiparo, Holis, Manon.H, Noc17, WAYWARD, enigman, Psavec, ...
Komentáře (4)
Komentujících (4)