Převozník

Samota co na mozek leze,
převozník na druhý břeh mě veze.

Po kapsách pár drobných mám,
ty já mu za převoz dám.

Vítaj mě ve světě neživých.

Samota co srdce mé tíží,
i ty oční jamky mrtvých mne přehlíží.

V kapse sešit se vzpomínkami,
v rukou polštář promočen slzami.

Kráčím po cestách temných.

Samota a bludiště uliček,
bolestná jsou světýlka bludiček.

Proč jen tady tiše lkám?
snad proto - divoška láska je klam!

Řekli mi: Pujdeš v lukách snadných!
(ironie)