V prachu ...

Mrtvé tělo v prachu leží.
Pod cizím sluncem, v cizím zájmu.
Padnout s vědomím, že život běží.
Bez hrobu, bez písní a žalmů.

Dřív než slunce zajde, připojí se jiní.
Ve válce která není jejich, však smrt láká.
Tam v slabých paprscích, kde se nad životem smráká,
Za své vůdce, kde nad obzorem děla zní.

Tam leží chlapec mladý, zemřel věrně.
Písek krev jeho jak žíznivec pije.
S jistotou že právě pro něj se bůh obleče černě,
Nevěda že stovky srdcí, stejně jako on, v troskách tleje.

S dírou v helmě, tvář rudě zbrocenou.
Zbraň tak daleko, pach smrti v hrdle dusí.
Ale on už se netrápí, je tam kde i král jednou musí.
Už nikdo mu nevrátí, život a víru ztracenou.

Vítejte, vidíte úděl vojáka?
Chápete smysl války?
Mladí umírají a starci? ...
Ti to řídí z dálky.