City ven

Pravdivá jsou moje slova
řekl jsem to jednou a říkám to znova.
Nepište jindy než ve stavu kdy jste nepili,
jinak by to mohl být výsledek nemilý.
Já však v podnapilém stavu ze srdce veršuji opravdu,
v čemž někteří mi dají za pravdu.
Bůh a tři borci velmi dobře ví,
že toto také nepíši střízlivý.
Však vyjevím své city podnapilý jedině,
a nejlépe pokud topím Múzu ve víně.
Já uvědomuji si kdy nejsem střízlivý,
Bůh i jiní to dobře ví.
Však je to boj lítý,
dávat si stále pozor na své city.
Proto mne vždy u srdce bodá,
pokud sebekontrola se vzbudit nedá.
Pak psal bych co na srdci mi leží,
a o to tu právě běží.
Bez faux pas by to šlo stěží.

Pokud zde nebudu mít moc chyb,
budu se cítit o dost líp.
Však nyní se cítím jako by jeden Seifič chcíp.
Však jako by se zde objevil jiný,
také plný citů ,ale i skryté viny.
Zkrátka nebude mít klid bez ustání,
ten kdo se citům brání.