Psáno po mém prvním zklamání:-(
Psáno po mém prvním zklamání:-(
Anotace: :-(
Když dívám se na nebe,
vidím modrou záři,
slunce s přívětivou tváří
Když však upřeně se dívám,
vidím temnotu černou jako noc,
proč mi je známá,ale nevím proč?
Halí mne do strachu,
je to snad obraz duševního krachu?
Je proradná jako vrah,
já v ní však poznávám známý pach.
Mé tělo nevnímá,
Stále jen ta tmavá clona nad mou hlavou,
myšlenky černé-ve mě plavou.
Po chvíli vidím jak temnotu pokrývá záře.
Už vím!!!!
Celou tu dobu,
díval jsem se do své tváře.
vidím modrou záři,
slunce s přívětivou tváří
Když však upřeně se dívám,
vidím temnotu černou jako noc,
proč mi je známá,ale nevím proč?
Halí mne do strachu,
je to snad obraz duševního krachu?
Je proradná jako vrah,
já v ní však poznávám známý pach.
Mé tělo nevnímá,
Stále jen ta tmavá clona nad mou hlavou,
myšlenky černé-ve mě plavou.
Po chvíli vidím jak temnotu pokrývá záře.
Už vím!!!!
Celou tu dobu,
díval jsem se do své tváře.
Autor Martin Flídr, 08.01.2009
Přečteno 423x
Tipy 14
Poslední tipující: ziriant, lucajda89, Jaromila, Ulri, Mademoiselle Drea, kikis, carodejka, Anneli, Agnees, Veronikass, ...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Ms dobre srdicko, preji Ti stesti ale i to zklamani je k necemu dobre, dojdes k poznani a to je pro zivot skvele.
10.01.2009 01:01:00 | carodejka
Wow, to bylo hodně dobrý... mělo to takový filosofický podtext, když viděl svoji tvář, opravdu se mi to líbilo...
08.01.2009 16:36:00 | Veronikass