KYVADLO

.

Kyvadlo bez pohybu
ovislé jako tvář sešlosti
sukovitá věkem

Míjí se myšlenky
s časem . . .
a někde v zátylku
utkvěla stará bolest
(kdysi dávno upadl na schodech)
. . .
tak ticho a bezvládno
když vracíš se z dalekých cest domů

Staré noviny s bláznivými titulky
a fotografiemi polonahých slečen
Hrníček bez ouška
v něm svíčka
s černě ohořelým knotem
krabička zápalek
jadérko z jablka
a vlezlý chlad
od ledovatých oken

Jen ta vůně . . .
vůně domova zůstala stejná
trochu po levanduli pod polštářem
a trochu po dávno zasušené růži
co zůstala po mé milované

Kyvadlo bez pohybu . . .
hodiny zůstaly stát na půl páté
. . . právě když tenkrát před osmi lety
vydechla naposled . . .

.