Okamžik

Shořel čas,
a mé oči tiše pláčou.
Pro něj.
Pro ten okamžik věčný.

Padá tma,
a v krajinách mlčky leží sníh.
Tak chladný
Nepohladí, nezahřeje.

Vstříc noci,
mysl balancuje na pokraji bláznovství.
Tak sama,
se srdcem plným otázek.

Já vím,
že nic není věčné.
Přeci však,
chtěla bych tomu ještě chvíli věřit.