V úplňku
V úplňku
uzavíráš mi bránu snění,
neslyšně vkrádáš se do pokoje,
září svou kropíš mi povlečení.
V zajetí chladného prstence,
paprsky laskáš teď moje tváře,
něžné, jak doteky milence,
hvězdný prach sázíš mi na polštáře.
Znavená, a přesto v tichém snění,
s měsícem v úplňku za clonou mraků,
toulám se v myšlenkách nočního bdění,
po louce rozkvetlé z vlčích máků ...
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
"Září svou kropíš mi povlečení" tohle spojení se mi moc líbilo ;) Ovšem to celá básnička. Supertip!
16.01.2009 07:22:00 | Lilly Lightová
bravo Jituško,ta je tedy povedená,moc krásná...a já si pořád říkám...proč nemůžu spát!:o))
12.01.2009 18:51:00 | střelkyně1
Krásné veršíky sis vynocovala... ST! jako vyšitý, slůvek dalších netřeba.
12.01.2009 08:39:00 | NikitaNikaT.
luna se do úplňku probudila..
by přikryla tvé snění ..
ta deka váží snad tři kila..
a stojí celé jměnííí!
Stříbrná nit..a zlaté třpytky..
to vše jen pro tvůj spánek..
a k tomu hvězdy..(nebeské kytky..)
a z mléčné dráhy..
sladký..něžný vánek..
11.01.2009 09:42:00 | Bean
Nevím jak dnes ale včera jsem stála okouzlená jeho jasností a třpytem hodně dlouho venku... Nádherný
10.01.2009 23:21:00 | Filková
To toulání po koberci vlčích máků to je krásné,jen aby to nezabarvilo punčošky.
10.01.2009 23:00:00 | Květka Š.
Je to tak příjemně konkrétní. Přitom mi tam chybí trochu abstraktna.. :-?
10.01.2009 22:42:00 | desela