OZVĚNA

. . .

jitro ojíněných trav
. . . i větví . . .

unikám záludným myšlenkám
trochu se chvěji
mrazivá touha
propadlá beznaději
bláhová marnivost
v kolébce nadějí
ztracená ratolest smíru
jitro ojíněných trav
větvoví snících stromořadí
jiskřivé ticho
prostřené mezi poli
jímá mou náklonnost
znovu naslouchat
šepotu Tvých úst
. . .
nepropadej beznaději . . . !
. . .