Čepel

Na čepelí strachu brousí zlato snopy,
z výšin kryje zemi opar zdobení.
Proto ukaž hlavu a zvýrazni stopy,
dříve než mračna je deštěm zpolelní.

Čepelemi očí hledá dívka svůdce,
ostří jího srdce řeže do tmy hlas.
Proto chyť jí ruce a zlíbej je prudce,
dříve než kdo jiný to udělá z nás.

Z pod čepele půdy klíčí zrna v hrobě,
louky plné hrachu bijou v tváři pich.
Proto sklízej pravdu,ne všem,stačí sobě,
dřív než paměť lži ti zasadí jednu z nich,

Na čepeli víček kvete výraz vzbuď se,
zda jednáme v míře,to odhalí čas.
Proto rychle vstaňme a odemkněme slunce,
dříve než stín pekel dá pod zámek nás.