Teď nemám nic

Už nejsem základ toho v co jsem věřil.
Stal jsem se základem jenom sebe sama.
Už nemám metr kterým jsem svět měřil.
To co mě tvořilo je kdesi za horama.

Jsem to však já? Nebo už někdo jiný?
Třeba jsem divák co má se jenom dívat.
Třeba jsem odešel maje dost té špíny.
A možná se znovu a jinde učím zpívat.

Snad je to správně a měl jsem se tím státi.
Možná jsem nemohl a neměl tomu čelit.
Co natom záleží když už není čím platit.
Co natom sejde když nemohu nic změnit.

Dal jsem již vše a nabídnout co není.
Zažil jsem mnoho co dalo se tu zažít.
Teď nemám nic a zbývá mi jen snění.
O tom že někde je ještě po čem toužit.