Přímo teď ...

Mluvím k Tobě, víš,
ale vidím, je to marné,
moji bolest necítíš,
jsou to roky přímo perné.

Říkáš mi můj miláčku,
ale už to nezní sladce,
něžné slůvko čumáčku,
změníš v krá.. hladce.

K lásce patří úcta,
znáš to slovo vůbec,
chceš navěky zůstat,
ale jako krutý sobec.

Že každou chvilku voláš,
koupíš s láskou růže,
stejně vím, jen mě hlídáš,
facku květina nepřemůže.

Ale kde je ta čistá láska,
krásný cit, co pohladí,
srdce mé na kusy praská
a Tobě to zřejmě nevadí.

Až když už to nevydržím,
zavřu dveře a odcházím,
bolavá rychle někam běžím,
opět nevyhnul ses nesnázím.

To pak chování hned změníš,
že mě nechceš ztratit,
náhle si mě velmi ceníš,
jak dlouho, než mě začneš trápit? ...