Na prahu ráje

Já byl u bran do ráje,
jen...nepustilas mě dál.
Já čekal to i nečekal,
bezradně jsem tam stál.

Zem propadla se pode mnou
a já spad´ rovnou do pekla.
Tak toužím, abys byla mou...
Teď úzkost na mě dolehla.

Trháš mi srdce na kusy
a bolí to vážně dost.
Tou bolestí se zadusím.
Chci být Tvým víc, než jen host.

Ten přijde a zas odejde,
když nastane správný čas.
Ne, já nechci odejít,
chci denně slyšet sladký hlas.

Že miluješ mě,
já mosty zbořím...
Zatím jsem sám
a v pekle hořím.

13.1.2009