Vzpomínám

Pokoj plný hořících svíček, chybí mi tu moc jeden človíček. Svíčky pomalu hoří, moje fantazie do snů se noří. Jak ráda bych tu s tebou byla, ne o všem jen snila. Všude to tu moc hezky voní, tvoji vůni mi nic nenahradí. Cítím tě vždycky a všude, na mém bezbraném těle. Však sama tu ležím, kapičky deště roním. Pláč plamínky zhasiná, moje srdce vzpomíná. Ve světle svíček na fotku tvou koukám, písničku smutnou si broukám. Nic nebude jako dřív, už vůbec nevinný hřích. Srdce na tebe vzpomíná, fantazie není nevinná