Nejistota zmítá mnou...
Nejistota zmítá mnou...
Nejistota zmítá mnou,
každý den jak včera.
Stále se toulám temnotou,
kolem mne jen prázdná těla.
Kam ztratily se duše,
které být v nich měly?
Žiju ve strašné předtuše,
že všechny oněměly.
Prázdná slova, prázdný hlas,
obsah zřejmý není.
Vem vás všechny muže ďas!
Zvedněte hlas, ženy!!!
každý den jak včera.
Stále se toulám temnotou,
kolem mne jen prázdná těla.
Kam ztratily se duše,
které být v nich měly?
Žiju ve strašné předtuše,
že všechny oněměly.
Prázdná slova, prázdný hlas,
obsah zřejmý není.
Vem vás všechny muže ďas!
Zvedněte hlas, ženy!!!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Houby Goldstein, poslední je melodicky a rytmicky jediná v pořádku, jen to tam zas kazí 2x "hlas". Navíc ve stejně sloce!! Jinak bych kvůli té ne úplně dobré rytmice a rýmu doporučil pročítat své verše opakovaně a s odstupem, a opravovat. Co ten začátek udělat třeba takhle (ovšem ber to jen jako doporučení!!, a podnět k zamyšlení):
Ta nejistota zmítá mnou,
každý den jak včera,
toulám se stále temnotou,
kolem prázdná těla.
Kam zmizely ty duše,
které v nich být měly?
Žiju strašnou předtuchou,
že všechny oněměly.
(první sloka rým střídavý, druhá přerývaný)
23.11.2005 17:54:00 | MATT