...konec?...

Odešel a nevíš kam
nečekal až se rozední.
Jen řádků pár zanechal
a polibek poslední.

Prý lepší asi bude
každý po svém si žít.
Neměl sílu, neměl výdrž
dál s tebou tady být.

Společné má dáti-dal
svůj půvab rychle ztrácí.
Smutné ,,vzali jsme si“
stále si ti vrací.

Byl pro tebe vším
smutek duši tvou žere.
Do očí ti stále lhal
a to tě nejvíc s…

Nečekáš že se zase vrátí
o tom nech si jen zdát.
S pohledem prosebným
nevěříš že u dveří bude stát.

Minuty bez objetí
do šálu hrdosti halíš.
Do ohně plamenů zíráš
když jeho dopis pálíš.

Ty řádky nechceš už číst
nemají smysl pro život tvůj.
Srdce by ještě šanci dalo
rozum ale říká …stůj…