Šťastná...

Jsem šťastná moc,
a je to tak znatelné,
člověk nevěřil by,
jak věci mohou být zřetelné.
Mám víru, mám rodinu, mám přátele,
vše je tak krásné, tak veselé.
Co člověk mohl by si vlastně ještě přát?
Snad nohama na zemi pevně stát.
Ještě na něco zapomněla jsem snad,
na lásku,
to je mocnost do oblak.
Je krásná,
avšak tolik vrtkavá,
ale i té se mi snad dostává.
Teď mohu jen poprosit Boha,
ať takové štěstí dopřeje lidem mnoha,
ať nejsem sama či jedna z mála,
co tuto krásu ochutnala.
Totot může spatřit mnohem více lidí,
protože je na každém, jak věci vidí.