Přestávka

Snad kapky rosy
přejely mi po tváři
a pálilo to

Pod víčkami
sto nadějí
a beznadějných strachů
myslim že už je neotevřu

V líhni bláznivých myšlenek
máš hlavní roli ty
a asi dostaneš Oskara

Touha co se s nádechem
tak ráda přeměnuje
v absolutní nenávist
zmízí to někdy?

Znám tvý srdce
nic víc

Při řeči
já slyším hlas tvých očí
jen
a nic víc

V polovině společný cesty
někde u křižovatky
sedíme daleko od sebe
bez kuráže
síly
jak dál

když přece víme

že stejně budem zase spolu

Tak dojíme tu svačinu
a pujdem dal, ne?