Karel IV. 1.

I.

Dojít tak daleko a sám , jak to jen jde ,
na konci prázdnota ,co srdce mi rve ,
mi kráčíme spolu s ní , když ona tam vejde ,
je konec .. prohráli , s pýchou , ty Lve !

co chránils mou zemi , mou lásku , mou jedinou ..
vyšel jsem vstříc té temnotě a pýše !
nejdříve mluvili pak prali se mnou !
kde já byl sem se lvem na hrudi či výše ,

bojovat pro pravdu , hrdostí a láskou ,
Lev králem , já po něm to žezlo s mečem ,
vládnout té zemi , té ženě , tou !
vítězím , tak rád ! a děkuji všem mím lidem !