Ona

Bílá jako stěna, tak čistá, krásná, přirozená..
ztrácející se v mlze myšlenek svých..
Rudě zbarvené schnoucí vlasy,
jako stékající vlažné kapky po jejích páteřních obratlech..
pomalu schnou, pomalu stékají,
každá jiným směrem, tak tiše.. lehce..
Horký vzduch.. šlehající plameny ohně..
krvavě, ostře, rebelující, tak jasně.. skutečné
Křiklavý otisk rtěnky z jejích rtů, dotýkajících se čajového hrnečku..
jed v krvi proniká.. opíjí se..
nevnímavost, lhostejnost.. tak, jako když stékající kapka vyschla..
a myšlenka se v mlze rozplynula.. ticho.