Za závojem noci

Anotace: trošku nostalgická báseň s nádechem nedávných minulých století

Světýlka noční nostalgie,
červené lucerny vykřičených domů,
dokud den noci neupije,
dokud je luna zpoza stromů.

Pánové očí lesklých, chtivých
s ležérně povolenými opasky,
ztrácí se v rukách nevěstčiných
s punčochovými podvazky.

Hvězdy, ten pudr nebe,
jak chlípní voyeuři do oken čumí,
vždyť ranní rosa zebe,
tak nediv se, že nám lidem…
tak trochu…
závidějí.