O námořníkovi

V tichosti prázdné procházíš se tmou
těžkou jak ledy, co nikdy netajou
V kajutě mrtvé … jen ty a závaží
a venku bledé kry o sebe naráží…

Pod tebou oceán a nad hlavou nebe
a v tobě tíha, co drtí a zebe.
Kopal bys, vraždil bys, máš toho dost
… život je pes – a tys jeho kost!

Člověče na moři s lodičkou svou
život je fajn, ale boj je boj!
V moři všech dní jsou ukryty bestie
však každá z nich dřív nebo později zahyne

Ať už jsou na světě lecjaké šelmy
spoléhej na jedno – na Boží mlejny!
Namelou každému to, co si zaslouží
i když se dnes ještě s úsměvem probouzí

Nebeské oko tě stráží a vidí,
kdo hraje nefér hru, kterýpak z lidí…
Trpíš a trápíš se … s pocitem bez konce
však v závěru trápení sklidíš své ovoce!

Jednou jsi námořník , toho se drž
odolej, ač šlehá tě dešťová smršť!
Jsi běžec, co staví záchranné mosty
běž pořád dál, vždyť sil máš dosti!

Na cestu Bůh ti lodičku postavil,
aby tě nesla dál, kdyby ses unavil.
Leť mořem širokým bez bázně a hany
vítězství dosáhneš na všechny strany!

Až vody se uklidní, pluj klidně dál
a ber si všechno, co osud ti bral.
Nebudeš poddaný, vždyť ty jsi král!

Za mořem bouřlivým skrývá se pevnina
tam čeká tě klid, domeček, rodina…
Dívenka z venkova dá ti tam pít
a už tě na moře nenechá odejít….