Pokus o smír

Když nachýlí se den
smím proměnit
své usmíření
v sen
V polibek nejeden
Průzračný

Jak krůpěj vína
Zaklínám Tě
tisíckrát

Dovedem
se tomu
smát?
Když všude kolem
jenom moře slané
A vlákno z duše
celé rozedrané
je nepřestřihnutelné
snad….

Ví SMÍR o tom?
Že občas
umlčuju
jemné hlasy
V áriích
jež srdce sklíčené
si pěje
Nechávám ryčet
jen basy beznaděje

Snad odpustí mi
dirigent
Až pokynu mu
kvílícím mollem

Plující kolem
na řasách
Těžkých jako cent
…rukou co se chvěje…