Sen

Je slyšet pouze tikot hodin. V tom přízračném tichu to zní jako údery kladiva.
Hlasitější, než tlukot dvou srdcí.
Dvě postavy sedící ve ztemnělé místnosti. Muž a žena.
A to ticho, téměř hmatatelné...
A oni mlčí... Cosi z nich vyzařuje.
Něco neznámého.
Něco neuvěřitelně těžkého.
Něco...
Možná je to touha... Chuť prolomit onen nekonečný moment, rozsvítit světla a pokračovat v každodenní rutině...
Ale...
Nejde to. Cosi je poutá... A oni...
Hledí si do očí. Nehybně, jako dvě sochy.
V místnosti je pouze chlad a tma.
A ono hluboké ticho...