Dokud nás nerozdělí

*

Bez ostychu, bez nesnází
jak v svatyni k tobě vcházím,
opatrně mačkám kliku,
zahlédnu tě skoro vmžiku,

netušíš, že znenadání
přijdu sama bez pozvání,
radostí se chvěju celá
z přítomnosti tvého těla;

překvapení ve tvé tváři
je ti znát a v očích záři
dokážeš jen stěží skrýt,
ta však může způsobit

zážeh jisker v mojí duši,
ještě nevíš, sotva tušíš,
že jiskřičky potají
na tvůj oheň čekají.

Až zapálíš, neutíkej,
"mám tě rád" mi tiše říkej,
budu tvá a ty jen můj,
jako stín vždy při mně stůj;

v lásce, v práci, strastech, bolu
i v radosti budem spolu
na každý čas, život celý,
dokud nás smrt nerozdělí.

*

*