Jemnocitný déšť
Jemnocitný déšť
Anotace: páteční podvečer na bruslení. pořádně jsem zmokla, ale to nevadí, protože jsem zmokla radostí. věnováno (do budoucnosti, možná minulosti nebo přítomnosti). nehledej v tom nic. zatím ne.
Slzy radosti
na bílém ledu tváře
a černý závoj smutku
dní minulých se páře
silou Tvých slov,
jež dovedly mě rozesmát,
ač nebyly směšné.
Však nešel z nich cizí chlad
jako z těch známých.
Přišly jako jemnocitný déšť
z bouřkového nebe.
A přišly v pravou chvíli.
Od Člověka...od Tebe.
Tak zkrápěly mou tvář,
to se moc často nestává,
teď konečně si myslím,
že všem se štěstí dostává.
Aspoň trochu.
na bílém ledu tváře
a černý závoj smutku
dní minulých se páře
silou Tvých slov,
jež dovedly mě rozesmát,
ač nebyly směšné.
Však nešel z nich cizí chlad
jako z těch známých.
Přišly jako jemnocitný déšť
z bouřkového nebe.
A přišly v pravou chvíli.
Od Člověka...od Tebe.
Tak zkrápěly mou tvář,
to se moc často nestává,
teď konečně si myslím,
že všem se štěstí dostává.
Aspoň trochu.
Autor Kristine Clary-Aldringen, 23.01.2009
Přečteno 451x
Tipy 15
Poslední tipující: Holis, lucajda89, padající do neznáma, Vlk v rouše, Lilly Lightová, Psavec, Kapka, enigman, Jana M., Mbonita, ...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk