Co za důvěru považuje se jest

Život je nabídkový katalog,ve kterém listů je možná nekonečno,
avšak i tento katalog zkouší člověka,
zda pozná lež či spatří pravé skutečno.
Lživých stránek vyhrál spoustu již každý z nás,
na první pohled zde slunce svítí ale po chvíli pálí krutý mráz.
Mráz spalující všechna vysněná přání a touhy,
co často i léta budujeme,zhatí v jeden okamžik pouhý.
Uvědomění si vlastní prohry je bolavý ale zásadní krok,
k čemuž stačí odhalení pravdy ve vteřině jediné,
která ale zdá se býti natolik dlouhá,že působíjako rok.
Po uplynutí té kruté doby plné smytných muka,pojednou jas
a náš vrácený rozum upadne v nejeden hlasitý žas.
Spousty otázek bez smysl dávajících odpovědí vyplují
a opět rychle s nevěřícně kroutící hlavou odplují.
Však něco tu po sobě zanechají a to jest chtíč nápravy,
které srdci našimi vnímáno je jak záchrana od popravy.
Když v roli bezcitného katy octne se blízká osoba,
je to ten krutý smutek v němž dřímá i zloba.
Přátelé by si přeci ubližovat neměli
ale to už i malé děti od pradávna věděly.
Přesto tolik utrápených očí jedním pohledem smutně říká,
že se stále velká většina za trochu bohatství
a získané pozornosti falešníků
svého pravého kamaráda dobrovolně zříká.