Ďáblova dcerka

Pláčeš
jak krásně to zní
když černé perličky
tříští se o zem.

Směješ se
trhá mu to uši
jak falešný tón
umí jen tvá harfa hrát.

Přišel si pro tebe
to on řídil tvé kroky
a za oponou se smál
- ďábel.

Už chápeš?
Co je v tvém srdci?
Proč jen ty propadla jsi
temné moci.

Nanávidíš
jak pomsta je sladká
jak potěší pláč
malého neviňátka.

Miluješ
ale jen jediného smíš
toho, co zabodává ti
do srdce ostrý kůl.

Tak věř, není to sen
to on kolem tebe síť zaplétá
už od kolíbky
ten tvůj dar
- jsi prokletá!