Davy mlčících.
Anotace: Tuto báseň bych chtěl věnovat Michalu Velíškovi, co nemusel, ale přesto vystoupil z davu mlčících. Nevím, zda bych tohle dokázal a už vůbec nejsem schopen slovy vyjádřit, jak hluboce si tohoto člověka vážím.
Davy mlčících.
Než oheň zamete naše jizvy
a pošle je komínem do nebe
zkusme ještě ztlumit
nekonečné tuc tuc
na našem přijímači
zkusme se potkávat
alespoň v ozvěnách našich hlasů
snad nalezneme jistotu
že na ulici nemíjíme přízraky
že se nám jen nezdá náš vlastní dech
že jsme ještě nepřestali chutnat bacilům.
Komentáře (2)
Komentujících (2)