Slzu nevidět

Život plný prachu
že cestu nevidět
nedá se žít.

Voda plná kalu
že dno nevidět
nedá se pít.

Život plný strachu
leč důvod nevidět
nemůžu mít.

Vodu plnou žalu
leč slzu nevidět
nemůžu lít.

Srdce mé šedne
duše má chřadne
leč důvod nevidět.

Oči mé se kalí
tváře mé vlhnou, pálí
leč slzu nevidět.

Sílá má je u konce
a skonala má chuť žít.
Tak přineste duši mé smuteční věnce
a vystrojte pohřeb jak má být.

Duše má zemřela
a já nemám sílu bez ní žít.

Zamkněte rakev
a dopřejte mi si tam dole vklidu hnít.
Přineste konev
a z půdy nademnou nechte mne vodu pít.

Divíš se člověče
že tak mladý život
tak smutné řádky plní?
A že kdekdo moh´ by mi mé mládí závidět?

Snažím se vyřvat bolest jako každý jiný.
Chtěla bych se vyplakat...
... leč slzu nevidět.

Tak ať závidí mi mé mládí
ať diví se nad cestou jíž dám se vést
ať zapláčí má-li kdo
tak ať zapláčí tisíckrát i za mne...

... leč v mých očích slzu nevidět.