Neřeš nepřepínej

Pro srdce,
drátem omotaný,
a pro krádeže lidskejch duší.
Pro tátu,
co postavil dům
a pro naše mámi co se doma tolik bojí.
Pro kudrnatý kluky,
s křídlami zamotanýma do lži
a pro ruce co čekaj až spadneš.
Pro hrnek čaje,
vůni klidu s kapkou nostalgie
a pro oranžový světlo.
Pro rozhádanej milej pár,
nejlepší přátelé
a rozmlácený druhý červený favorit.
Pro tanec,
pár známejch tváři
a waltsovou otočku vlevo.
Pro Tebe,
když vzpomenu si na víkendy
a rozházenou poslel.
Pro starej novej domov,
růžovej panelák v prostoru
a proklatý falešný lidi.
Pro kradenou něhu,
probdělí noci s chtíčem
a nenávist s láskou při vzpomínce.
Pro střepy,
když rozbíjím sklenici
a pro sestru s jizvou na čele.
Pro kata,
oprátku každého znás
a velký hloupý dětský oči.
Pro šuplíky,
tužku a papír a barevný pastelky
a pro poslední šance
jak děkovat.