L´Confession

Měl jsem své sny,
držel svůj život v rukách,
v rukách cítil bít srdce -
- srdce bijící jen pro dvě
duše a jednoho psíka.
Teď je vše pryč
a přes slzy nevidím.

Chtěl jsem sny vyplnit
dát jim svůj život
a rukama chránit jejich
klidný spánek,
celé srdce dát všanc.
Teď je vše pryč
a rukou ani neudržím pero.

Měl jsem na výběr.
Mohl to udělat jinak.
Ale nechtěl být loutkou
jedné zoufalé duše
Raději řekl pravdu
a možná ji navždy ztratil.

Nejsem prorok,
a ani mučedník.
Neberu drogy
a ani neumím zpívat,
přesto dopadnu jako
starý bláznivý kohout
Morrison.

Píšu rychle,
klepe se mi ruka.
Vlastně obě.
Převozník se směje
a loď kodrcá se dál.
Není času nazbyt.

Chtěl jsem pomoci,
stát se jejich součástí.
A nakonec sám budu
mít problém se svou
duší,
s jejím spasením.

„Nemůžeš vyjít vstříc všem.“
To mi říkali už dávno.
Rozhodnutí ale nebylo lehké.
Kdo mi měl poradit?
Tak jsem to zkazil.
Vše. Ale jednal za sebe.
Svobodně.

Dopadlo to jak mělo?
Že to mohlo být jiné?
Kdeže.
Není lehké vidět dopředu,
pokud sám nevím,
jak se zachovám,
jak můžu vědět, jak to dopadne?

Vše se bortí,
domino, domeček z karet,
naše životy.
Stačí závan větru, který
vyvolá hurikán.
Po tom všem je v mé
hlavě labyrint,
mé srdce mrtvé,
má duše stoka
a mé slzné váčky plné.

Otevři stavidlo malého rybníka
a protrhneš hráz slz,
slz o obsahu přehrady
i s malým rybníčkem.

Zavři oči před pravdou a
světem,
propadneš kruté realitě
nezadající si
se zmatkem v mé hlavě.

Po tom všem mohu ještě
chtít krásnou
ženu a dítě?
Psíka? A-
by se toulal - chudák -se mnou?
Hah, dejte pokoj.

A víš co? Svět se
netočí jen kolem TEBE,
chtěl jsem na cestě být
svobodný
ale něž taková volnost
raděj být otrokem.
Koukej na toho dravce,
orel možná, jak je na obloze
svobodný. Hele, krouží
a zapletl se do drátů.
Spálený na uhel, padá k zemi
mrtvý, ale volný.

Nakonec dospěl až k nim, nevím
jak, jako zatracovaný poutník
zoufalý a osamělý, ale štastný
s nimi, možná naposled,
a možná je navždy ztratil.

Tak se po mně chce
vláčet dál svou pitomou
existenci, hledat domov
a doufat, že aspoň
jedna z vás odpustí, ta
kterou jsem miloval x kterou miluji,
starému idiotovi.

Chtěl pro někoho žít,
ale jeho život mu překážel.