Rok

Rok krátký jako tvoje vlasy
Rok bez léta a bez jara
Bez sentimentality krásy
I bez podzimu, bez zimy - jabka zase dozrála

Rok je někdy roků roky
Rok temna, ve rtech uhasíná cigareta
Tvoje vzdechy neposkládají už nikdy sloky
Vzal jsi mi je, a dal na zpět jen další směšná léta

Dneska je to přesně rok
Co na city si dva kameny na pěšince hrály
Jeden tvrdý, jeden měkčí
Jenže pravdy jsme se vlastně oba báli

A možná že mi ani nechybíš
Možná to byl sebeklam
Možná kdyby byl tvůj dotek blíž než rok
Tak už ho na kůži sama ani nepoznám

Ale miluju to víc než dřív
Pro tu nedotknutelnost a dálku
Chybíš mi tu, jako nikdy nic
A to paradoxně proto, že jsi nestál ani za pár řádků