Motýlek

Motýlek pod hvězdou,
co nikdy mu nesnesou
a jeho přání nevšední.

Měl tykadlo se slzou,
když našel pod kuklou
křidélka smuteční.

"Vrať se mi štěstí mé,
štěstí tak jemně nevinné..
Jsem sice naivní,
ale mé přání podzimní
ze všech sil přeji si."

V tu chvíli hvězdička,
co byla motýlka,
spadla do polí rozoraných.

A to srdce motýlí,
když svět se k spánku uchýlí,
zapláče pláčem naivních...