Nevěřím

„Hledej a nalezneš,
ptej se a bude Ti odpovězeno.“
To, po čem tak toužíš, však nedostaneš,
ledaže by se to shodlo s tím, co bylo předpovězeno.

Jsi jak klíč, co nepasuje do zámku,
jako prázdná čutora v poušti,
ale dokola opakuj říkanku,
za tu se každý den odpouští.

Peníze nehrají tady hlavní roli,
možná jen trochu, nebo možná víc.
A to, co se Tě snaží skolit,
je zlo v podzemí, a víc nic.

Zlo, které nikdy nikdo neviděl,
a přesto se ho všichni bojí.
Však kdybys náhodou záviděl,
nepřijmou Tě podobojí.

Je zvláštní v takém světě žít,
věřit, že Tě „něco“ může zachránit.
Je divné zničehonic přestat snít
a se špatným činem zápolit.

Nepodřídím své srdce,
neomluvím se za to, co je mé.
Nepláču pro své hříchy trpce,
je to přirozené a neměnné.